Zvuk ve vysokém rozlišení, zpravidla o rozlišení 96 kHz/24 bit nebo vyšším, je vytvořen digitálním vzorkováním původního analogového zdroje zvuku. Frekvence vzorkování (za sekundu) se označuje výrazem vzorkovací frekvence a vyjadřuje se v hertzích s jednotkou „Hz“. Digitalizace označuje audio proces, při kterém je vzorkovaný signál převeden (nebo kvantifikován) na binární čísla sestávající z 1 a 0 a vyjádřen ve formě „bitů“. Čím vyšší je počet bitů, tím bližší je vzorek původnímu zdroji. CD jsou standardizována na hodnotu 44,1 kHz/16 bit, pro Zvuk ve vysokém rozlišení se však žádný ustálený standard nepoužívá.

Alternativním způsobem digitalizace analogového zdroje je metoda DSD (Direct Stream Digital), která zaznamenává zvukové informace jako sekvenci jednotlivých hodnot bitů s extrémně vysokou vzorkovací frekvencí o hodnotě buď 2,8 MHz nebo 5,6 MHz. Jedná se přibližně o 64 nebo 128násobek vzorkovací frekvence zvukového CD a tento formát se označuje jednoduše DSD 2,8 MHz nebo DSD 5,6 MHz. Někteří technici tvrdí, že se vzorek digitálního souboru již nemůže původnímu analogovému zdroji více přiblížit.

Poznámka

• Sluchátkový zesilovač není kompatibilní s formátem DSD.